prosím o radu

Dita B. 5.únor 2013 09:55:51
Dobry den, obracim se na vas s prosbou protoze uz nevim jak dal. Jsme s pritelem (nyni manzelem) spolu 14 let mame dve deti 6 a 10 let. Nas vztah byl v zasade docela idilicky, ja jsem byla s detmi 8 let doma a pred rokem jsem opet nastoupila do prace, pracuji v kolektivu, kde jsou prevazne jen muzi. A v tom je ten problem, zacala jsem si z pocatku dopisovat s jednim stalym zakaznikem, pote jsem se s nim i nekolikrat sesla, manzel se o tomto „romanku“ dozvedel a nyni nas vztah prochazi velkou krizi, jen chci upozornit, ze s dotycnym jsem nemela pohlavni styk, manzel se me kazdy den pta na detaily vseho, neveri mi ze nedoslo k pohlavnimu styku a ja nevim jak mu to dokazat, mam pocit ze presvedcuje sam sebe o sve pravde, veri svemu podvedomi a me ne, neustale hleda nejake podnety k tomu aby se mnou nemluvil, nebo mohl dal resit, vidim ze ho to strasne trapi, vim ze jsem si to asi zaslouzila, ale nikdy bych svou rodinu neopustila, s dotycnym vse skoncilo jeste pred tim nez na to manzel prisel. Nyni mi rika, ze vi ze jsem dotycneho milovala, ze jsem planovala odchod od nej apod. coz ani v nejmensim neni vubec pravda.. Poradte mi prosim ja nevim jak dal, jsem psychicky uplne vyzdimana..Nejdrive mi rekl, ze za tim udelame tlustou caru, ale nyni se k tomu porad vraci. Kazdy jeho pohled mluvi za vse, nechci aby to citily deti ze je nejaky problem. Moc vas prosim o odpoved. Velice dekuji za vas cas Dita


re. prosím o radu

Admin – PhDr. Michaela Peterková 6.únor 2013 08:47:51
Zdravím Vás!
Vašeho manžela tenhle „románek“ znejistěl – asi ho do té doby nenapadlo, že si Vámi nemůže být jistý a teď to na něj dolehlo. Jeho chování vychází jednak ze strachu z opuštění a pak taky z obavy, zda je pro Vás dost dobrý. Hodně se to podobá chování žárlivců.
Možná by si měl manžel popovídat s pár lidmi kolem, aby zjistil, že dopisování si s někým jiným není dnes neobvyklá věc (tím neříkám, že je to ve vztahu žádoucí, ale prostě se to často děje). Spousta párů projde i skutečnou nevěrou, někdy i opakovanou, a taky se z toho dovedou vyhrabat, byť ne všichni.
Váš manžel si potřebuje uvědomit, že jeho současné žárlivecké chování může celou situaci jen zhoršit. Je to nemužné a nepřitažlivé, navíc neřešitelné – věrnost není dokazatelná a pokud si bude chtít myslet, že to bylo tak a tak, tak si to prostě myslet bude bez ohledu na realitu. Jestli je přístupný rozumné diskusi, ať se podívá na to, jak zvládat nevěru www.nevera.psychoweb.cz – i když to ve Vašem případě nevěra nebyla, tak tipy z toho webu, jak situaci zvládat, se u vás doma uplatní velmi dobře. Pokud to manželovi nepůjde, měl by si párkrát zajít s někým popovídat, protože když bude tento jeho stres a chování přetrvávat, bude se jednak cítit špatně a pak taky může rodinu časem úplně rozložit.
Vy byste měla jasně odmítnout se na dané téma bavit. Až na to zase přijde řeč, říct „všechno jsem ti k tomu už řekla a nemá cenu to opakovat, tím se jen oba trápíme. Takže už k tomuhle nic neřeknu a ty se mě prosím na nic neptej.“ Když se zeptá (což on se zeptá), říct „špatné téma“ nebo cokoli v tom duchu a převést řeč jinam. Chvíli je to mírně napínavé, ale je to jediná možnost, jak se z té komunikace, která je úplně k ničemu a nic nepřináší, dostat.
Je jasné, že tohle je úkol pro Vás oba. Oba musíte chtít a snažit se. Vy se hlavně moc neobviňujte – neudělala jste nic, co by se dnes dalo považovat za nějak hrozné. Dospělý člověk se s podobnou situací má umět vyrovnat – tak se to snad manželovi i Vám oběma brzo povede.
Hodně štěstí!
Michaela Peterková

Zajímavé odkazy:
www.psychonet.cz – Test duševního zdraví (neurózy, deprese, stres)

www.velka.zlutasova.cz – Online programy PROTI DEPRESI, ÚZKOSTI A MINDRÁKŮM